středa 20. května 2009

Jsem ultrakonzervativec?

Kamarád hraje v rockové kapele The Slots a pozval nás na koncert do Lucerna Music Baru. Vše mělo začít ve 2100, jejich kapela ve 2200. Je zajímavé, jaká skladba lidí se před devátou pohybuje ve Vodičkově ulici, jsou to převážně turisté a pak pražská mládež. V KFC mají poloprázdno, nebo chcete-li poloplno a semtam se najde i nějaké auto.

U vchodu do pasáže jsme si nemohli nevšimnout velkých transparentů, takže jsme vchod do sklepení bez problémů nalezli, zaplatili 120kč vstupného a byli vpuštěni vyhazovači dovnitř.

Do baru se jde po schodech, je umístěn ve druhém podzemním patře. Už u vchodu byla slyšet muzika, s každým dalším sestoupeným schodem sílila na intenzitě. Po sestoupení na úplné dno už jsme neslyšeli slova, na pódiu poskakovala banda zvláštních individuí, kterých bych se, potkat je v noci v metru, bál. Zdálky to celé vypadalo jako muzikál planeta opic, vřeštění do mikrofonů jen potvrzovalo můj dojem.

Zastavili jsme se na baru, abychom si dali pivo. Cena pěkná, 38kč za 12 Plzeň. Za tu cenu bych očekával dobrý servis, ale ouha, česká klasika, lidi je třeba drbat všude, 1cm podmírák, kolega na tom byl podobně. Znovu jsem si posteskl, že snad neznám hospodu, kam by se tento mor nedostal a položil pivo na barový pultík. Hladina se začala klepat v rytmu hudby a já měl najednou pocit, že mi někdo volá. Klepaly se mi kalhoty! Že hudba bude tak silná jsem opravdu nečekal.

Jak se blížila 22 hodina, přicházely do baru děti věku 13-18 let. Některé pily pivo, jiné sodu či kolu. To nemají děti nic lepšího na práci, co na to jejich rodiče, začal jsem si uvědomovat, že dnešní mládež už asi přestávám chápat. Zaplatit 120 kč za to, že ohluchnu ve sklepě, vypiju předražené nedolité pivo a při troše štěstí mě nikdo neokrade, to má být vrchol úspěchu?

Kolem 2200 nastoupila kapela The Slots a začala hrát. Ač jsem byl ujištěn, že hrají o něco tišeji, téměř ihned se mi rozechvěly kalhoty :) Některé songy byly docela melodické, při některých diváctvo foukalo bublifukem, či nadšeně skákalo. Ve 2320 koncert skončil a následoval bezejmenný hudebník s kytarou. Nešetřil ji, ale konečně jsem slyšel vlastní slova.

Ke konci kapela vyzvala k podpoře Rock café, které má momentálně zakázanou hudební produkci z důvodu nadměrné hlučnosti. Představa, že bydlím o pár pater výše a denně slyším rachot jako dnes, mě naplňuje děsem. Zlatý panelák. Ukamenujte mě, ale asi jsem fakt konzervativní.

Žádné komentáře: