Patek 21.5.2010
Rano se budime na budik v 7 hodin, na snidani vyrazime kolem 0745. Davam si omeletu, stejne jako Petr, Ivo si dava musli, k tomu dva kosiky s pecivem a jsme docela nacpani. Dnesni program je jasny, rano vyrazime ke katedrale sv. Pavla, pak zamirime do Tate Modern, odtamtud k lodi sira Draka Golden Hinde a pak do hotelu.
V 10 hodin jsme stali pred katedralou, ale na spane strane ;) Museli jsme ji obehnout a ocela mne prekvapil slusny dav turistu, kteri se chteli dostat dovnitr. Nejprve ale museli zaplatit nekrestansky vysoke vstupne – 12 liber. Fronta nastesti trvala do 5 minut, takze se to jeste dalo.
Uvnitr me ihned strazny upozornil, ze se nesmi fotit, to me trochu zkazilo naladu, ale prani udrzet dekorum respektuji. Vevnitr jsme se hned vydali nahoru na kupoli, 170 schodu do septajici galerie, ktera vede po ochozu druhe nejvetsi kupole na svete. Pak jsme se rozhodli jit jeste vyse, na kamennou galerii, z ktere je vyhled ven a je na vrchni strane kupole. Dalsich 160 schodu. Na teto urovni se Ivo dobrovolne vzdal pokracovani a my s Petrem zamirili k hvezdnym vyskam, na zlatou galerii, ke ktere vede dalsich asi 130 schodu.
Odmenou za ziskanou potencialni energii nam byl krasny vyhled na Londyn, ktery byl trochu zkazen jemnym oparem. Po obehnuti kolecka kol dokol jsme se pokusili nespadnout ze schodu, coz se nakonec podarilo a byli jsme zpet na stone galerii. Kdyz jsem ale chtel obejit kolecko, abych nasel Iva a rekl mu, ze uz jsme dole, narazil jsem na budku v puli vyhlidkoveho kruhu, ktera me znemoznila se dostat na druhou stranu. Dost jsem se lekl, ze to Anglicane maji vymysleno tak, ze jakmile clovek opusti septajici galerii, musi vylezt az na vrchol, aby se mohl vratit. Pa jsme si ale vsimli, ze je druha budka pruchozi a dostaneme se skrz ni do druhe poloviny. Ivo odpocival na lavicce, tak jsme se vydali dolu. Po ceste jsme potkali spoustu turistu miricich nahoru a dole v kostele byly davy. Prisli jsme zrejme v dobry cas.
Bylo 11 hodin a strazni nam uzavreli predni cast kostela, kde se zrejme zacala slouzit nejaka bohosluzba. Zamirili jsme do krypty, kde jsou pochovani vyznamni hodnostari, jako napr. admiral Nelson a dalsi. Na konci krypty je shop se suvenyry a kavarna/restaurace. V zivote by me nenapadlo, ze nektera krestanska cirkev muze povolit na uzemi kostela, v krypte prodej jidla, restauraci, ci zachody. Ty zachody bych jeste pochopil, ale zbytek opravdu nechapu. Chvili jsme o tom diskutovali, Ivo s Petrem pri tom popijeli kavu a pak jsme se vydali pryc.
Presli jsme Millenium bridge a zamirili do Tate Modern. Pani u pokladny nas ujistila, ze je vse zdarma a zadny listek si kupovat nemusime. Prolezli jsme vsech 5 pater, ktera jsou pristupna, 6. je pro cleny klubu a 7. restaurace. Rozhodli jsme se, ze si zajdeme na obed, tak jsme vyjeli do sedmicky a nechali se usadit. Nabidka byla pomerne zvlastni, ryby, ryby a zase ryby. Tak jsme zvolili naslepo rybu dne, kde nebyla uvedena cena a doufali, ze to nebude silene predrazene. Prinesli nam file platyse a k tomu trochu chleba, cena nakonec docela silena byla, ryba stala asi 17 a ani ji moc nebylo, ale zase jsme meli vstupne zdarma, takze se to ve vysledku trochu porusi.
Z Tate jsme se vydali hledat Golden Hinde. Nejprve jsme minuli Shakespearuv Globe, vstupne se nam platit nechtelo, tak jsme jen nakoukli z ulice dovnitr a sli dal. Pak jsme sli pod mostem, dal kolem historickeho pristavniho vezeni a nakonec jsme stanuli pred lodi. Velky napis Sorry, closed nam zdalky hlasal, ze dneska zadna sranda nebude. Na lodi byla banda deti, ktera to mela zrejme jako nejaky zaplaceny vylet, a strasne si to uzivaly. Male piratske saticky a hura objevovat svet. Otocili jsme kurz na zapad, Petr tvrdil, ze tu unekde ma byt jeste slavna lod Hispaniola. Sli jsme opet kolem Millenium bridge, ptal jsem se, jestli prejdeme, ale byl jsem odmitnut s tim, ze pujdeme po nabrezi na teto strane. Po pul kilometru prichazime k rekonstrukci mostu, musime absolvovat “objizdku”. Trochu se nam cesta prodlouzi, ale misto toho jdeme kolem slavne hospody Dogget Badge a prechazime k metro stanici Blackfriars. Ta je bohuzel v rekonstrukci, takze mirime po dalsi objizdce po nabrezi kolem pravnicke ctvrti na The Temple. Naskakujeme do metra, jedeme do stanice Knightsbridge a mirime do Harrods.
Ihned na vstupu nas do nosu prasti ostra vune vseho, prizemi je plne parfumerie, pak nasleduji kabelky. Moc dlouho to nevydrzime a u patych vstupnich dveri odchazime. Jdeme na sever do Hyde parku. Na jihu prekracujeme siroky pruh pro kone a taky pruh pro koleckove bruslare a kola. Mirime na sever, u restaurace se zastavujeme na zachod a mirime zase na sever, ke Speakers corner a Marble Arch. Na Speakers corneru uz neni nikdo, kdo by protestoval, vsichni se asi presunuli pred sidlo parlamentu, kde protestuji proti valce v Afghanistanu a Iraku. Prichazime do hotelu a odpocivame pred veceri. Petr se jde jeste podivat do obchodu National Geographics, jestli by nesehnal nejaky klobouk, ktery uz delsi dobu shani.
Kolem 19 vyrazime na veceri, chceme najit nejaky steak house. Vzpominam si, ze nejaky byl pobliz Oxford street, tak se prodirame davy lidi a jdeme na vychod. Uz to vypada, ze zadny steak house tam neni, kdyz se najednou naproti obchodaku Debenhans objevi. Objednavam si jehneci nohu s kasi, Ivo si dava steak a Petr veprove zebirko. Pote se jedeme podivat do protilehleho obchodaku do restaurace, kde nabizeji snidane a obedy, Petr se kouka po klobouku a dzinach, ale nic nenachazi, ja s Ivem prohlizime predrazena tricka.
Pak zamirime do prizemi, kde je kavarna Douve Egberts, kde si davame dobre kolacky a kavu. Jdeme do Baker street a hledame cislo 24, nebo 14, kde by mel byt dum Sherlocka Holmese, ale na techto cislech jsme nasli jen Kuwait airlines a cinskou restauraci. Takze mirime zpatky do hotelu a pisu denik a zbytek tuhne.
Žádné komentáře:
Okomentovat